Ošetřovatelské perspektivy 2026, 9(1):67-80 | DOI: 10.25142/osp.2026.003

PALIATIVNÍ A HOSPICOVÁ PÉČE POHLEDEM SOCIÁLNÍHO PRACOVNÍKA

Marcela Dolejšová1, Sylvie Chvatíková1, Nina Peloušková1
1 Ústav zdravotnických věd, Fakulta humanitních studií, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Východiska: Paliativní a hospicová péče poskytuje komplexní podporu lidem s nevyléčitelným onemocněním, zaměřuje se na zmírnění fyzické i psychické bolesti, zachovávání důstojnosti a kvality života. Sociální pracovník v paliativní péči vykonává sociální poradenství a pomoc umírajícím, hledá nejvhodnější podporu pečujícím osobám, mapuje potřeby pacienta a jeho celkové sociální zázemí. Ve spolupráci s paliativním týmem sestavuje následující postup péče plně zohledňující přání a potřeby pacienta. Plánování budoucí péče lze definovat jako specifickou činnost sociálních pracovníků v paliativní péči.

Cíl: Hlavním cílem výzkumu je prozkoumat a popsat zkušenosti sociálních pracovníků zapojených do péče o paliativní pacienty a jejich rodiny se zaměřením na několik klíčových oblastí.

Metody: Metodologie kvalitativního výzkumu založeného na zakotvené teorii (Grounded Theory) byla zvolena s ohledem na charakter stanoveného cíle. Volba kvalitativního výzkumného designu vychází z explorativního charakteru výzkumu, jehož cílem bylo porozumět zkušenostem sociálních pracovníků v jejich přirozeném kontextu. Tento přístup umožnil zachytit fenomény a žité zkušenosti, které by nebylo možné zachytit prostřednictvím kvantitativních metod. Systematičnost a odhalování hlubších souvislostí ve zkoumané problematice za využití zakotvené teorie je předpokladem pro vytvoření teoretických konceptů na základě empirických dat a odrážející se skutečné zkušenosti participantů výzkumu. Výzkumným nástrojem pro zachycení dat byly polostrukturované rozhovory. Výzkumný soubor tvořili sociální pracovníci poskytující sociální práci a péči v paliativní oblasti za předem stanovených kritérií.

Výsledky: Práce sociálních pracovníků v paliativní péči je charakterizována vysokými nároky na empatii, komunikaci a schopnost poskytovat psychosociální podporu v emočně náročných situacích. Zásadní roli hraje multidisciplinární spolupráce, kterou však mohou komplikovat nejasně vymezené kompetence a systémové bariéry. Nejsilnějším průřezovým zjištěním je potřeba specializovaného vzdělávání, zejména v oblasti komunikačních dovedností, které přímo ovlivňují kvalitu péče i osobní stabilitu pracovníků.

Závěr: Sociální pracovníci v paliativní péči zastávají nezastupitelnou roli, která spojuje odborné sociálně-právní kompetence s psychosociální podporou a náročnou komunikací s pacienty, rodinami i multidisciplinárním týmem. Výzkum ukazuje, že klíčovou podmínkou kvality této péče je systematické vzdělávání, zejména v komunikačních dovednostech, spolu s posílením týmové spolupráce a zlepšením organizačních a systémových podmínek.

Klíčová slova: paliativní péče, paliativní pacient, etika v paliativní péči, sociální pracovník, zakotvená teorie

PALLIATIVE AND HOSPICE CARE FROM THE PERSPECTIVE OF A SOCIAL WORKER

Introduction: Palliative and hospice care provides comprehensive support to people with incurable diseases, focusing on alleviating physical and psychological pain, preserving dignity and quality of life. A social worker in palliative care provides social counselling and assistance to the dying, seeks the most appropriate support for caregivers, maps the needs of the patient and his overall social background. In cooperation with the palliative team, he compiles the following care procedure that fully takes into account the wishes and needs of the patient. Planning future care can be defined as a specific activity of social workers in palliative care.

Objective: The main aim of the research is to explore and describe the experiences of social workers involved in the care of palliative patients and their families, focusing on several key areas.

Methods: The methodology of qualitative research based on grounded theory was chosen with regard to the nature of the set objective. The choice of a qualitative research design stems from the exploratory nature of the study, which aimed to understand the experiences of social workers in their natural work environment. This approach made it possible to capture these phenomena and lived experiences that could not have been identified using quantitative methods. The systematic approach and discovery of deeper connections in the researched issue using grounded theory is a prerequisite for creating theoretical concepts based on empirical data and reflecting the actual experiences of research participants. Semi-structured interviews were used as the research tool for data collection. The research sample consisted of social workers providing social work and care in the palliative field according to predefined criteria.

Results: The work of social workers in palliative care is characterized by high demands on empathy, communication and the ability to provide psychosocial support in emotionally demanding situations. Multidisciplinary cooperation plays a crucial role, which can be complicated by unclearly defined competencies and systemic barriers. The strongest cross-sectional finding is the need for specialized training, especially in the area of communication skills, which directly affects the quality of care and the personal stability of workers.

Conclusion: Social workers in palliative care play an irreplaceable role, combining professional socio-legal competences with psychosocial support and demanding communication with patients, families and the multidisciplinary team. Research shows that a key condition for the quality of this care is systematic education, especially in communication skills, along with strengthening team cooperation and improving organizational and systemic conditions.

Keywords: palliative care, palliative patient, ethics in palliative care, social worker, grounded theory

Vloženo: 10. únor 2026; Revidováno: 25. květen 2026; Přijato: 26. květen 2026; Zveřejněno: 23. říjen 2026  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Dolejšová M, Chvatíková S, Peloušková N. PALIATIVNÍ A HOSPICOVÁ PÉČE POHLEDEM SOCIÁLNÍHO PRACOVNÍKA. Ošetřovatelské perspektivy. 2026;9(1):67-80. doi: 10.25142/osp.2026.003.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. ASOCIACE POSKYTOVATELŮ HOSPICOVÉ PALIATIVNÍ PÉČE. Standardy hospicové paliativní péče [online]. Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče, 2016. Dostupné z: https://asociacehospicu.cz/koathely/2023/02/STANDARDY-2016.pdf.
    2. BITSCHNAU, K. W., FIRTH, P. and WASNER, M. Social work in hospice and palliative care in Europe: Findings from an EAPC survey. Palliative & Supportive Care [online]. 2020, vol. 18, no. 6, p. 662-669. ISSN 1478-9523. DOI: 10.1017/S1478951520000279. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. CENTRUM PALIATIVNÍ PÉČE. Paliativní péče [online]. Centrum paliativní péče, n. d. Dostupné z: https://paliativnicentrum.cz/paliativni-pece.
    4. CENTRUM PALIATIVNÍ PÉČE. Průvodce budoucí péčí [online]. Centrum paliativní péče, 2024. Dostupné z: https://paliativnicentrum.cz/projekty/pruvodce-budouci-peci.
    5. ČESKÁ LÉKAŘSKÁ SPOLEČNOST JANA EVANGELISTY PURKYNĚ [ČLS JEP]. Česká společnost paliativní medicíny [online]. 2024. Dostupné z: https://www.cls.cz/spolecnosti-a-spolky-lekaru/ceska-spolecnost-paliativni-mediciny-115.
    6. ČESKO. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách [online]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-108.
    7. ČESKO. Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) [online]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-372#cast2.
    8. INTERNATIONAL FEDERATION OF SOCIAL WORKERS [IFSW]. Global definition of social work [online]. IFSW, 2024. Available from: https://www.ifsw.org/what-is-social-work/global-definition-of-social-work/.
    9. KNAPOVÁ, J. Paliativní péče, základní definice a koncepce paliativní péče [online]. Ministerstvo zdravotnictví České republiky, 2019. Dostupné z: https://www.vovcr.cz/odz/zdrav/484/page01.html.
    10. MATOUŠEK, O., KODYMOVÁ, P. a KOLÁČKOVÁ, J. (eds.). Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. 2. vyd. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-818-0.
    11. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ [MPSV]. Doporučený postup 4/2016: Příloha č. 1 [online]. 2016. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/documents/20142/225517/Doporuceny_postup_4_2016_Priloha_c_1.pdf/d8d93aa8-3cd3-55af-fc35-021242e3678c.
    12. MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČR [MZČR]. Domácí paliativní péče [online]. Pallium, 2018. Dostupné z: https://www.paliativa.cz/podpora-domaci-paliativni-pece/dokumenty-ke-stazeni.
    13. NATIONAL COALITION FOR HOSPICE AND PALLIATIVE CARE. National Coalition for Hospice and Palliative Care [online]. 2018. Available from: https://www.national-coalitionhpc.org/.
    14. NATIONAL HOSPICE AND PALLIATIVE CARE ORGANIZATION [NHPCO]. Explanation of palliative care [online]. 2024. Available from: https://www.nhpco.org/palliativecare/explanation-of-palliative-care/.
    15. O'CONNOR, M. a ARANDA, S. Paliativní péče: pro sestry všech oborů. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-2471-295-4.
    16. OLSSON, M. M. et al. A Scoping Review of End-of-Life Communication in International Palliative Care Guidelines for Acute Care Settings. Journal of pain and symptom management [online]. 2021, vol. 62, no. 2, p. 425-437.e2. ISSN 0885-3924. DOI: 10.1016/j.jpainsymman.2020.11.032. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. RADBRUCH, L. et al. Standardy a normy hospicové a paliativní péče v Evropě [online]. Cesta domů a Česká společnost paliativní medicíny, 2010. ISBN 978-80-904516-1-2. Dostupné z: https://www.cestadomu.cz/sites/default/files/soubory/standardy_a_normy_hospicove_a_paliativni_pece_v_evrope.pdf.
    18. SLÁMA, O. a VAFKOVÁ, T. Úvodní slovo. In: Etické a právní aspekty paliativní péče [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2020. Dostupné z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/lf/ps19/paliativni_pece/web/pages/08_01_uvodni_slovo.html.
    19. SLAVÍKOVÁ, Š. et al. Průvodce pro nevyléčitelně onkologicky nemocné a jejich blízké [online]. Amelie, 2020. Dostupné z: https://www.amelie-zs.cz/wp-content/uploads/PaliativaA5_2020web.pdf.
    20. SOCIÁLNÍ PRÁCE. Sociální pracovník v paliativní a hospicové péči [online]. 2020. Dostupné z: https://socialniprace.cz/profesiogramy/socialni-pracovnik-v-paliativni-a-hospicove-peci/.
    21. STRAUSS, A. a CORBIN, J. Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: Albert, 1999. ISBN 80-85834-60-X.
    22. THIEL, M. et al. Social work training in palliative care: Addressing the gap. American Journal of Hospice and Palliative Medicine [online]. 2021, vol. 38, no. 8, p. 893-898. ISSN 1938-2715. DOI: 10.1177/1049909120960709. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. VORLÍČEK, J. et al. Klinická onkologie pro sestry. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-3742-3.
    24. VORLÍČEK, J. et al. Paliativní medicína. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2004. ISBN 80-247-0279-7.
    25. WORLD HEALTH ORGANIZATION [WHO]. Strengthening of palliative care as a component of comprehensive care throughout the life course [online]. 2014. Available from: https://apps.who.int/gb/ebwha/pdf_files/WHA67/A67_R19-en.pdf.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah